Kopr

Anethum graveolens L.

 

Kopr se pěstoval v Evropě už ve 3. století n. l. Staří Egypťané zaháněli koprem bolesti hlavy. Ve starém Římě byl kopr užíván jako bylina zvětšující ještě sílu gladiátorů, neboť si jím třeli svaly před zápasy. V době Karla Velikého se obecně rozšířil ve střední Evropě. A dodnes je to jedna z aromatických bylin, která přetrvala ze staročeských vonných rostlin. Snad i proto, že se tak snadno pěstuje a rozmnožuje samovýsevem.

Kopr pochází z Orientu, z Íránu a z Přední Indie. Je to jednoletá okoličnatá rostlina z čeledi mrkvovitých. Má velmi jemně dělené nitkovité listy, kvete žlutě. Semeno i nať obsahují silice, kumariny, flavonoidy, slizy, třísloviny, nať je bohatá vitamínem C, obsahuje ho kolem 130 mg ve 100 g.

Pěstování kopru je velmi jednoduché. Rozmnožuje se semenem, které vyséváme do řádků (od 10 do 30 cm) a dostatečně zaléváme. Vyséváme ho po 14 dnech, aby byla stále čerstvá mladá nať. Jako koření se používají celé rostliny (bez kořene). Koření se především mladou čerstvou natí nebo se používají i starší rostliny po odkvětu, a to při nakládání zeleniny. Sušená nať a semeno kopru bývá často součástí kořenných směsí. Koprové silice se používá v parfumérii a při výrobě likérů.

V lidském organismu podporuje kopr chuť k jídlu, působí proti nadýmání, má celkové uklidňující účinky, je mírně močopudný. V lidovém lékařství se používá pro zvýšení tvorby mléka, také údajně tiší škytavku a působí proti pohlavní podrážděnosti.

Kopr se používá ve všech kuchyních Evropy, ale i v řadě kuchyní Asie a Ameriky. Koprová nať je velmi vhodná do okurkového salátu, lze ji přidat i do hlávkového, rajčatového a bramborového salátu. Dává se do tvarohových pomazánek, do omáček a polévek. Kopr se někde přidává do kysaného zelí nebo do salátu z kysaného zelí. Koprové semeno se umleté přidává do okurkového, fazolového a zelného salátu. Proti zažívacím potížím po česneku u některých lidí je vhodné do jídla přidat kmín a koprové semeno. Celé rostliny kopru se přidávají k nakládané zelenině (okurkám, cibulkám), koprová nať se přidává do bylinkového octa a do bylinkového másla. Používá se i do vaječných jídel (ztracená, plněná vejce), je vhodný i k rybám a k masům dušeným na bylinkové směsi. Kopr se dá pěstovat i v truhlíčku za oknem.

Kromě čerstvého kopru se dá použít i sušená nať dobře uzavřená v nádobkách, popřípadě kopr sterilovaný, v soli nebo kyselém nálevu.

 

Použití:

 

Spolupracujeme: