Bobkový list (vavřín)

Laurus nobilis L.

Jako koření ho najdeme v každé domácnosti. Tížívá se k úpravě svíčkové, rajské a smetanové omáčky ke zvěřině. Oslavné vavřínové věnce jsou upleteny z větviček téže rostliny, jejíž listy tak skromně leží v kuchyňské kořence. Vavřín měl významné poslání v řecké mytologii, a to zprvu spíše jako posvátná rostlina než jako koření. Byla to i rostlina mocná, která prý chránila před úderem blesku, větévky pod hlavou přinášely údajně krásné sny. Vavřínové stromky pěstované ve sklenících často zdobí veřejné místnosti a sály. Vavřín je stále zelený keř či strom, který roste ve Středomoří, Íránu, Sýrii a i jinde v subtropických podmínkách. Listy má kožovité, podlouhlé, po okrajích typicky vlnité, naspodu světlejší. Květy má drobné, bělavé nebo žlutavé, plodem je bobule (bobek).

Jako koření se používají dnes pouze sušené listy, které mají specifické aroma a nahořklou chuť. Obsahují silice, glykosidy a hořčiny, které podporují trávení a chuť k jídlu. Kvalitní bobkový list má být suchý, pružný, světle zelené vyrovnané barvy. Nemá mít šedou nebo hnědou barvu ani skvrny. Dříve se přidával „bobek" — plod vavřínu — do piva.

Jako koření je používán už dávno a v kuchyni mnoha národů. Francie, Itálie, Španělsko, arabské země, Řecko, Jugoslávie, Amerika, střední Evropa, SSSR — tam všude se používá při konzervaci masa i ryb, při nakládání zeleniny, hub, okurek, k aromatizaci octa, do směsí koření, při výrobě lahůdkářského zboží, při úpravě zvěřiny, při opékání masa na rožni, k aromatizaci omáček sesmetanou, tvoří součást koření do polévek, tzv. „bouquet garni", užívaného ve Francii (bobkový list, petrželka, česnek, tymián), v malém množství je příjemný v bujónu (1 list na 2 1 vody), prostě tento „odznak slávy a vítězství" má i vlastní slavné poslání v kuchyni téměř celého světa.

Bobkový list neskladujeme déle než rok, zvláště mletý, máme ho v pevně uzavřených kořenkách ve tmě.

Použití:

Spolupracujeme: